V prvním díle jsme si představili teorii. Nyní jdeme na praxi. Jak držet a nosit miminko? Jak tlačit kočárek a přitom posilovat? Nelze si nevšimnout, že vypouklejší bříško je otázka držení těla. A je jen na nás, zda si jej necháme:)
Jak (ne)podporovat diastázu
Stokrát nic umořilo osla, znáte to? A kolikrát denně necháme břicho opět „vypadnout“ jako bychom byly stále těhotné?
Miminko se opírá co největší plochou. Maminka jej lehce tiskne k sobě a podpírá rukama.
Kvůli symetrickému zapojení svalů maminky i miminka střídáme levou a pravou stranu. Střídáme různé polohy. Tyto „cviky“ nevyžadují pomůcky a nezabírají čas. Jde o změnu zlozvyků na návyky. Dostatek spánku se promítá do udržení pozice. Důležitá je diagnostika a zpětná vazba. Narovnat tělo neznamená ohnout jej do rovnějších křivek – při zkrácení jedné oblasti dojde k prohnutí další oblasti. Například zkrácený bedrokyčlostehenní sval způsobí nechtěné „vyrovnání“ přes ohnutí v bedrech. Jde nám o vzpřímení v aktivním držení. Pocit pnutí při sezení, stání, chůzi vypovídá o nevyváženosti.
Je třeba navést tělo do správné opory, nefunkční svaly do aktivity, nalézt těžiště, kameny úrazu a postupně na všem pracovat.
Diastáza vzniká špatnými pohybovými návyky. Dále obezitou a v těhotenství, kdy se tělo musí přizpůsobit miminku. Pokud tělo navrátíme do správných pohybových vzorů, diastáza se začne pozvolna stahovat. Ucítíte, že pohyby budou efektivnější. Bříško se zploští (viz obrázky a video výše).
Pokud Vás zajímá 1. díl o diastáze, zde jej najdete.